Jako malá jsem byla velký čtenář. Většinu knih jsem měla z knihoven, knihy jsem dostávala pod stromeček i k narozeninám. Řekla bych, že je radost, když vaše dítko rádo čte. Dá se přirozeně předpokládat, že bude mít barvitější fantazii a lépe mu to půjde s jazykem. Slovní zásoba je něco, co se hodně spojuje zejména s učením cizích jazyků, ale daleko méně o tom slyšíme ve spojení s naší mateřštinou. Pro mě to bylo hodně důležité. Měla jsem češtinu ráda a šla mi přirozeně, čtení pro mě bylo přirozené a nedovedu si tak ani představit, jaké by to bylo bez něj.
Řekla bych, že co jsem na vysoké, s mým čtením to šlo hodně z kopce. Nebudu svádět na studium vše, ale po koukání do přednášek a skript má člověk pochopitelně raději chuť zasednout k seriálu než si napínat oči nad knihou, jedno jak dobrou. Poklesu slovní zásoby jsem si nemohla nevšimnout, stejně tak občasných problémů se vyjádřit. Možná to souviselo i se zanecháním prvního blogu, možná ne.
Každopádně, v roce 2020 jsem se poměrně rozečetla. Poděkování patří zejména Knihy Dobrovský (ne, žádná spolupráce) za jejich skupinu Knižní závisláci a knižní akce. Mám zásoby hned v několika žánrech a opravdu čtu daleko víc. Hurá! Navíc mám vyhlédnuto až nestoudně mnoho dalších knih, které si hodlám pořídit a přečíst, takže nevím, zda nakonec nebudu ještě naříkat.. Přece jenom, doba, kdy budu muset svoji knihovnu celou přestěhovat do nového se blíží. 😅
A o čem vlastně bude knižní koutek?
Budu psát o tom, co jsem přečetla a co se chystám přečíst. Tak jednoduché to bude. Budu psát seznamy, budu psát zamyšlení, budu doporučovat a určitě i kritizovat. Snad to bude přínosné jak pro mě, tak pro kohokoli, kdo bude mít zájem. 😊
Čtení zdar!
