úterý 27. října 2020

Produktivita v době šedého nebe a jablečných koláčů

Další den je tady. Můj klasický v postavení online studenta začíná krátce před osmou, kdy se vykutálím z postele, obleču se, někdy zvládnu i připravit rychlosnídani a už utíkám k počítači a žhavím Teams. Přednášky se dobře poslouchají, pokud po vás však není vyžadována aktivita, ale jen poslech, je to se soustředěním všelijaké. Prezentace a studijní materiály povětšinou dostaneme, v lepším případě i nahrané přednášky, které si pak můžeme pouštět klidně i před spaním.. :) Nebudu tvrdit, že bych měla z marketingu minulý semestr tak dobrou známku i kdybych neměla všechny přednášky naposlouchané slovo od slova.. Papírové zápisky jsem proto "zrušila" a vedu si maximálně elektronické.

V pauze káva, čaj, nejlépe obojí. A další blok. V některých předmětech je vyžadována příprava a prezentování vlastních prezentací. To pak třeba otestovat mikrofon, zabojovat se sdílením obrazovky a podobně. Pokud jsou tyto bloky nahrávány, člověk pak zjistí spoustu nemilých věcí o svém vlastním prezentování.. Například:
- váš hlas nezní ostatním skutečně tak, jak ho slyšíte vy (obvykle zní hůř)
- používáte spoustu výplňových slov (a je to otravné)
- začínáte věty s jiným záměrem, než je končíte (což je jasné pro vás, ale z hlediska posluchače hrůza a děs)
Pokud jste ještě upozorněni na nepřesnosti ve vaší práci, na kterou jste byli docela pyšní, může to být trochu hořké sousto. Podíváte se z okna, kde byste obvykle v tuto denní dobu našli sluncem rozzářené podzimně pestré koruny stromů, ale vidíte jen šedo, mlhu, rezavé tlející listí.. Kde je radost?

Jasný argument, který asi máte k následujícímu odstavci je takový, že si musíte přece z kritiky vzít ponaučení. S hrozným hlasem nic neuděláte (ačkoli mi jeden profesor, který měl výhrady k mému hlasovému projevu, doporučoval pít syrová vajíčka), můžete ale zapracovat na dalších zdrojích, ověřování faktické stránky vaší práce a na přípravě k prezentaci. To je pravda. Ale zkusili jste někdy vyprodukovat něco kvalitního, když se cítíte schlíple? 

Já radost hledám v barvách, což je důvod, proč jsem vyhlédla z okna a hledala barevné listí. Také se netajím tím, že spoustu radosti najdu v jídle (pokud ovšem zrovna dlouhodobě netrpím problémy s mrškou salmonelou). Takže dneska budu psát o jablcích. Mají pestré barvy, krásně podzimně voní a je v nich spousta energie (nemyslím pouze po výživové stránce). Čerstvá vás povzbudí a tepelně zpracovaná, s přídavkem skořice, ukonejší. Ať už děláte domácí ovocný čaj nebo pečete koláč. Někdo má období podzimu propojené s dýněmi, u mě však letos na plné čáře vyhrávají jablka. :)

Když naberu jablečnou energii, můžu se znovu pustit do náročnější práce. Zpracovávání semestrálních projektů nebo psaní bakalářské práce "z pohodlí domova" je do jisté míry velmi nešťastné. V prvé řadě mi chybí knihovna a ne vše lze sehnat online. Daleko významnější je ale v konečném výsledku právě to "pohodlí domova". Bez univerzitního prostředí je mnohem náročnější soustředit se na práci, skutečně se donutit jít vyhledávat zdroje k práci, zatímco vedle leží rozečtená osmisetstránková kniha (a daleko zábavnější)... Nebudu ani mluvit o tom, že moje vnímavost na nepořádek rapidně stoupla, musím se doslova nutit neuklízet! :) 

Jak můžete vypozorovat z tohoto zápisu, s produktivitou to dnes nemám nijak valné. Ale snad stačí každý den i málo, aby to pak za něco stálo... :) Příště přijdu s vylepšováky!

úterý 20. října 2020

Rozhořčení

Lidi jsou blbí. Nejhorší je, když jsou i hlasití. A mají svoje bubliny, ve kterých se ještě navzájem utvrzují ve svojí blbosti. Odjakživa jsem se považovala za fakt tolerantního člověka, který snesl kde co kontroverzního. Poslední dny jsem ale hodně na hraně. Sluníčko nesvítí, z mráčků neprší. Všude tmavá směsice mlhy, kouře, výparů a debility. Taky patřím do spektra lidí, kteří se rádi opírají o důkazy, první co mi při předložení faktů z nedůvěryhodného zdroje vyskakuje v hlavě jsou pochybnosti. Zpochybňování, kritické myšlení a braní věcí s rezervou. Ne zlehčování nebo „mámuprdelství“, ale prostě snaha o jakýsi nejvhodnější a nejreálnější pohled. Můj reálný pohled je takový, že je to s náma jako se společností fakt špatné. Ta sklenice je fakt poloprázdná.