Další den je tady. Můj klasický v postavení online studenta začíná krátce před osmou, kdy se vykutálím z postele, obleču se, někdy zvládnu i připravit rychlosnídani a už utíkám k počítači a žhavím Teams. Přednášky se dobře poslouchají, pokud po vás však není vyžadována aktivita, ale jen poslech, je to se soustředěním všelijaké. Prezentace a studijní materiály povětšinou dostaneme, v lepším případě i nahrané přednášky, které si pak můžeme pouštět klidně i před spaním.. :) Nebudu tvrdit, že bych měla z marketingu minulý semestr tak dobrou známku i kdybych neměla všechny přednášky naposlouchané slovo od slova.. Papírové zápisky jsem proto "zrušila" a vedu si maximálně elektronické.
V pauze káva, čaj, nejlépe obojí. A další blok. V některých předmětech je vyžadována příprava a prezentování vlastních prezentací. To pak třeba otestovat mikrofon, zabojovat se sdílením obrazovky a podobně. Pokud jsou tyto bloky nahrávány, člověk pak zjistí spoustu nemilých věcí o svém vlastním prezentování.. Například:
- váš hlas nezní ostatním skutečně tak, jak ho slyšíte vy (obvykle zní hůř)
- používáte spoustu výplňových slov (a je to otravné)
- začínáte věty s jiným záměrem, než je končíte (což je jasné pro vás, ale z hlediska posluchače hrůza a děs)
Pokud jste ještě upozorněni na nepřesnosti ve vaší práci, na kterou jste byli docela pyšní, může to být trochu hořké sousto. Podíváte se z okna, kde byste obvykle v tuto denní dobu našli sluncem rozzářené podzimně pestré koruny stromů, ale vidíte jen šedo, mlhu, rezavé tlející listí.. Kde je radost?
Jasný argument, který asi máte k následujícímu odstavci je takový, že si musíte přece z kritiky vzít ponaučení. S hrozným hlasem nic neuděláte (ačkoli mi jeden profesor, který měl výhrady k mému hlasovému projevu, doporučoval pít syrová vajíčka), můžete ale zapracovat na dalších zdrojích, ověřování faktické stránky vaší práce a na přípravě k prezentaci. To je pravda. Ale zkusili jste někdy vyprodukovat něco kvalitního, když se cítíte schlíple?
Já radost hledám v barvách, což je důvod, proč jsem vyhlédla z okna a hledala barevné listí. Také se netajím tím, že spoustu radosti najdu v jídle (pokud ovšem zrovna dlouhodobě netrpím problémy s mrškou salmonelou). Takže dneska budu psát o jablcích. Mají pestré barvy, krásně podzimně voní a je v nich spousta energie (nemyslím pouze po výživové stránce). Čerstvá vás povzbudí a tepelně zpracovaná, s přídavkem skořice, ukonejší. Ať už děláte domácí ovocný čaj nebo pečete koláč. Někdo má období podzimu propojené s dýněmi, u mě však letos na plné čáře vyhrávají jablka. :)
Když naberu jablečnou energii, můžu se znovu pustit do náročnější práce. Zpracovávání semestrálních projektů nebo psaní bakalářské práce "z pohodlí domova" je do jisté míry velmi nešťastné. V prvé řadě mi chybí knihovna a ne vše lze sehnat online. Daleko významnější je ale v konečném výsledku právě to "pohodlí domova". Bez univerzitního prostředí je mnohem náročnější soustředit se na práci, skutečně se donutit jít vyhledávat zdroje k práci, zatímco vedle leží rozečtená osmisetstránková kniha (a daleko zábavnější)... Nebudu ani mluvit o tom, že moje vnímavost na nepořádek rapidně stoupla, musím se doslova nutit neuklízet! :)
Jak můžete vypozorovat z tohoto zápisu, s produktivitou to dnes nemám nijak valné. Ale snad stačí každý den i málo, aby to pak za něco stálo... :) Příště přijdu s vylepšováky!