První polovina prázdnin utekla jako voda, nevím jak vy, ale já se ani nenadála a za dveřmi je srpen. Nestihla jsem toho zdaleka tolik, kolik jsem si představovala. I přesto mám nové zápisky do výletového deníku, které si zde odložím a rozeberu.
Začínám Jeseníky, celkově uspokojující čtyřdenní minidovčou s kamarádkou, bágly a turistickými sukýnkami. :)
Mé zraky padly na profil databáze - vážně jsem od minula přečetla tolik dalších knih? Není třeba se plašit, však jsou to nějaké tři měsíce. Někteří čtenáři by za tu dobu měli i desetinásobek. Šest je v podstatě směšné číslo. Mé odhodlání věnovat se více čtení trochu pokulhává.
Čím bych začala? Zaprvé to byla skvělá Cizinka od Diany Gabaldon. Tak věhlasný sága a já se k ní přesto nachomýtla spíše ze zvědavosti, což byl slušný výchozí bod. Další díl už mám doma.
Následovala e-kniha Mít pro co žít od Richarda Ropera, kterou jsem četla na čtečce před spaním, abych bojovala s nespavostí. Ze stejného důvodu jsem "otevřela" i Sedm rozchodů Amy a Craiga od Dona Zolidise. Obě knihy byly takový průměr, ta první mi utkvěla v hlavě rozhodně déle.
Doufat znovu od Mony Kasten jsem slupla jako malinu jen co se mi dostala do rukou. Předchozí tři díly nastartovaly znovu mé knihomolství z "mladších let" a ani tato kniha čtivostí nezaostávala.
Renegáti od Marissy Meyer byli naopak střela od boku. O sérii i autorce jsem slyšela, ale nějak jsem neměla v plánu ji číst a vůbec kupovat. Spadla do košíku při snaze od větší komínek při akci "Na velikosti záleží" v mém oblíbeném duhovém knihkupectví. A bylo to příjemné překvapení.
Další kniha byl předčasný vánoční dárek. Nyxia povstává - závěrečný díl trilogie Scotta Reintgena - rozhodně nezklamala, naopak perfektně završila celý příběh. Skutečně jízda.
Aktuálně čtu Dalajlamovu kočku od Davida Michieho, což je z mého pohledu unikátní, relaxační a moudré dílo. Něco takového jsem zrovna potřebovala. Aktuální doba je náročná na psychiku, obzvlášť pak mám-li jako student zakončovat své tříleté studijní úsilí, připravovat se na státnice, psát závěrečnou práci, bojovat s nemocemi a nedostatkem práce a tím i peněz... Stres si vybírá svou daň, proto přesměrovat svoje myšlenky a pokusit se nějak pracovat s hlavou a vymotat se z klece, kterou jsem na sebe sama ukula... No, uvidíme. ;)
